Když nás pan Liška z Vyklantic oslovil ohledně 3D skenování soch, měl jsem o tomto projektu určité pochyby, ale byla tvrdá doba koronavirová, tak jsme byli rádi za každou zajímavou zakázku. Sochy byly z kostela ve Vyklanticích odvezeny již před lety kůly obavám z krádeže, poničení a zchátrání a byly převezeny do kláštera Želiv k uschování v depozitářích.
Přijeli jsme tedy do kláštera Želiv se dvěma 3D scannery s vysokým rozlišením – oba 3D scannery jsou projektorového typu, kde se na povrch objektu promítají linky pomocí projektoru a kolem jsou přesně rozmístěny kamery, které zaznamenávají tvar linek zobrazených na objektu. Tvar linky potom určuje podobu povrchu – jednoduše řečeno, čím je linka prohnutější tím více je v místě prohnutí změněna hloubka objektu. Tímto principem dejte dohromady tisíce linek jak svislých tak vodorovných a dostanete přesný obraz povrchu až do maximálního detailu 0,02mm.
Jeden scanner je statický, kde se předpokládá, že projektor s kamerami je nehybný a na rotační stolek se umístí skenovaný objekt. Tento způsob je přesnější a zaznamená větší detail u menších předmětů (do velikosti 50cm) a s 4K projektorem a 10MP kamerami dosáhne až zmiňovaného detailu 0,02mm. Druhý scanner je ruční, lze s ním ručně objet povrch sochy v určité vzdálenosti, něco jako malování neviditelným štětcem vzdáleným 30cm od povrchu. I tento scanner má působivé specifikace (full-HD projektor a 3MP kamery). Jeho výhodou je, že již není omezen velikostí objektu.
Pro danou velikost soch jsme nakonec použili ruční scanner. Výsledky jsou skvělé, ale jak je u 3D skenování obvyklé, jsou plné drobných chyb typu díry, mezery, hroty apod. Jde především o problém typu, kam dvě kamery scanneru nedohlédnou, to v datech nemáte. Případně je povrch příliš lesklý nebo průhledný na to, aby se na něm dobře zobrazila linka z projektoru.
Pro danou velikost soch jsme nakonec použili ruční scanner. Výsledky jsou skvělé, ale jak je u 3D skenování obvyklé, jsou plné drobných chyb typu díry, mezery, hroty apod. Jde především o problém typu, kam dvě kamery scanneru nedohlédnou, to v datech nemáte. Případně je povrch příliš lesklý nebo průhledný na to, aby se na něm dobře zobrazila linka z projektoru.
Dírky i chybějící a špatná místa potom v softwaru opravíme a to většinou ručně, protože automatické opravy stále nedosahují takových výsledků jako lidská práce. Výsledek je poté, jak se v našem oboru říká – vodotěsný. Objekt, který je zcela uzavřený, je pak možné použít pro výrobu ať už 3D tiskem nebo CNC obráběním. A jako bonus se dá použít ve virtuálním prostředí – jak pro prezentaci na stránkách, vložení do her nebo ve virtuální realitě.
Samotná výroba soch pak probíhala na tiskárnách typu FDM podobných domácím 3D tiskárnám, jenom jsou větší, přesnější, spolehlivější a používají podpůrný materiál. I tak se ale na tiskovou plochu velikosti 450x400x450mm socha nevejde v jednom kuse. Sochy se tedy digitálně rozřežou na díly, které je potom možné precizně složit dohromady. Díly se spojí nikoli slepením, ale chemickým narušením plastu, který v místě spoje dočasně změkne a spojí se zcela dokonale s druhým dílem. Takovýto spoj je potom pevnější než zbytek sochy.
Díly soch také nejsou plné, protože by jinak výroba trvala věky a pohltila 100 špulek materiálu, nicméně výplň je tvořena pravidelnými šestiúhelníky, které dodávají vnějšímu tvaru sochy pevnost podobnou originálnímu dřevěnému materiálu.
Když tiskneme díly soch, každý díl samotný, je jen nějaký nejasný tvar a chováme se k němu jak k produktu, ale v momentě kdy se socha sestaví, i v naší mysli se z ní stává umělecké dílo. Navíc pro nás o to důležitější, že jsme se na jeho výrobě „podíleli“.
Sestavená socha vypadá nádherně, ale má pořád viditelné vrstvy typické pro použitou technologii 3D tisku. Proto celou sochu chemicky zahladíme a po dokončení má takovou pro nás odporně lesklou plastovou podobu. Na závěr přijde na řadu mikro-pískovačka, která povrchu navrátí líbivý celistvý vzhled. Socha je pak připravená na poslední zásah umělce – akademického malíře, který ji navrátí barvu a nádech.
Pokud do Vyklantic pojedete, nezapomeňte se na sochy v místním kostele podívat, jsou nádherné. A prozradím Vám, tiskli jsme pouze 8 z 10ti místních soch, schválně jestli poznáte, které. Ale říkám rovnou – nemáte šanci, protože i já jsem si minule nebyl jistý, které jsou originální a musel jsem se podívat do dat.
Výsledky a hotové sochy můžete vidět v pořadu „Křesťanský magazín“ vysílaném na ČT2 dne 27.11.2022.
A kostel kde se sochy nachází najdete zde:
